Úspěšně jsem minul kritické místo za druhým kruhákem a vedu pekárenský vůz směrem na Bečov. Z flash disku si pustím své oblíbené songy a zpívám si, abych překonal únavu. V Počeradech projíždím táhlou zatáčku, kalím na Mandrage a písničku Ona se smála. Jenže hned za zatáčkou mě staví policejní hlídka a bylo po smíchu. Kurňa, pasy, kolik jsem jel, svítím, leknu se, ale to už mě navigují a odstavují na parkoviště. Pro jistotu si připravím odpověď na známou otázku. Co vezete? V zrcátku vidím blížící se policejní orgán. Otevřu dveře, občanku, řidičák, techničák, zelenou kartu, odpověď, všechno připraveno. "Dobrý den pane řidiči, pil jste před jízdou?", zeptal se policista. Tím nerozhodil mou přípravu a říkám, "Chleba a rohlíky". Policista si posunul bílou placatou kšiltovku po hlavě, sáhl kamsi za opasek, "Budeme dýchat pane řidiči". Ano, říkám smířlivě a v tu chvíli mi hlavou proběhlo snad všechno, co jsem kdy vypil a pojal obavy, aby to ve mně nezanechalo nějaké stopy. Otvírám pusu a čekám náhubek. "Pane řidiči, jen z 10 cm foukejte na tyhle diody, ano?". Přikývnu že rozumím, aby si nemyslel, že jsem fakt zabržděnej. Přístroj byl na mé straně a udivený policista mě propustil. Tak tuhle příhodu raději nikde vyprávět nebudu.
Žádné komentáře:
Okomentovat